Vaše vysněná šatna? Klidně i v panelákovém garsonce.

A teď se bavme o materiálech. Na jedné dětské besídce jsem slyšela moudrou maminku, která říkala, že dětský pokoj není showroom, ale bojové pole. Proto jsem u našeho druhého dítěte sáhla po pohovce s potahem z čalounění se sametovým povrchem, tedy po modelu s velvetovou textilií. Zní to luxusně, možná až moc na dětskou hernu. Ale velvet upholstery má jednu skvělou vlastnost – je hustě tkaná, takže se do ní nezakousne práškový fix, který tam omylem přistane. A co víc, jde očistit vlhkým hadříkem. Když na ni syn vylil borůvkový jogurt, stačilo lehce přetřít mýdlovou vodou a flek zmizel. Už bych nešla do mikrovlákna, na kterém se každá skvrnka leskne jako mapa světa, ani do hrubého lnu, který děti svou miminkovskou pusinkou dokážou vydřít za dva měsíce. Hledejte látky s certifikací OEKO-TEX, které jsou zdravotně nezávadné, a pokud je to možné, objednejte si vzoreček. V obchodě vypadá barva jinak než v pokoji s denním světlem a žlutým stínidlem na nočním sto


Kamarádka řešila opačný problém. Její dcera dostala pokoj, který měl sloužit zároveň jako hostinský pokoj pro babičku. Trvala na tom, že tam nechce klasickou rozkládací pohovku, která je na spaní nepohodlná a přes den zabírá půlku místnosti. Sáhly jsme po variantě, která se ukázala jako zlatý grál dětského pokoje – pohovka s výsuvným lůžkem neboli praktický výsuvný gauč. Dcera na něm sedí při čtení, staví na něm domečky z kostek a večer se jedním tahem vysune matrace. Když jsme ho kupovaly, bály jsme se, že bude mechanismus složitý. Ale click-clack mechanismus zvládne i sedmileté dítě. Stačí lehce nadzvednout sedák, ozve se cvaknutí a sedák padne do roviny. Výsuvná část pak vyjede zpod něj. Žádné páčení, žádné skladování polštářů pod postelí. Jediné, na co si dát pozor, je hmotnost matrace. Ta by měla mít alespoň šestnáct centimetrů, ideálně pěnová, aby se po pár nocích neproležela do tvaru lidského t�


Nezapomínejte na konstrikci. Nejčastější chyba je koupit křeslo, které není kompatibilní s geometrií místnosti. Změřte nejen šířku a hloubku, ale i výšku sedáku – od podlahy k horní hraně polštáře. U living room armchairs pro malé prostory doporučuji sedák ve výšce 40 až 45 centimetrů, aby se dal pohodlně vstát, aniž byste se museli odrážet rukama. A pozor na loketní opěrky – u úzkých křesel často přesahují do uličky, což blokuje průchod. Já osobně preferuji modely s odnímatelnými opěrkami nebo ty, které mají lokty úzké a vysoko, aby pod ně šlo zasunout n


Na závěr – i když se to nezdá, výběr správného křesla vám může ušetřit tisíce korun za hotel pro hosty. Investujte do modelu, který kombinuje slatted frame s kvalitní foam mattress a strojem, který vydrží denní používání. Když k tomu přidáte velvet upholstery v neutrálním odstínu, máte kus nábytku, který přežije stěhování i změny vkusu. A když vám někdo řekne, že living room armchairs jsou jen dekorace, usmějte se a nabídněte mu, ať si na něm zkusí přespat. Po první noci změní ná


Ovšem pozor na detaily, které rozhodnou o tom, jestli vám tahle varianta vydrží roky, nebo se za půl roku zhroutí. Při výběru jsem dala na radu starého čalouníka: koukej na rám a na to, na čem budeš spát. Kvalitní slatted frame je základ. Laciné pohovky mají často jen křížové pružiny nebo pěnovou kostku, která po pár měsících ztratí tvar. Já jsem sáhla po modelu, který má pod sedákem masivní dřevěné lamely. A matrace? Klasická houba nestačí. Ideální je samostatný foam mattress o tloušťce alespoň 16 cm. Pokud má pohovka integrovaný pěnový blok, musí mít vysokou hustotu, ideálně studenou pěnu. Jinak se probudíte s proleželými zády a budete celý den nadávat. Ověřila jsem si to na vlastní kůži, když jsme na chalupě měli starý gauč s tenkou molitanovou des


Vezměte si třeba model s click-clack mechanismem. Tento systém není žádná novinka, ale pořád ho podceňujeme. Klasické křeslo, které během pěti vteřin rozložíte na lehátko, a když na něj přidáte polštář z pohovky, máte rázem jednolůžko. U nás doma to funguje tak, že když se ozve „můžeš dnes přespat?", nemusím lovit nafukovací matraci ze skříně. Stačí jen odsunout konferenční stolek, lehce zatáhnout za opěradlo a je hotovo. Ušetříte si nervy s hledáním povlečení pro airbed, protože tenhle kousek zkrátka funguje jako pohotovostní postel. A přitom nevypadá jako nouzové řeše


Celý koncept stojí na myšlence, že oblečení není třeba schovávat. Když ho máte na očích, líp se vám s ním pracuje. Navíc ubude zbytečných nákupů, protože přesně víte, co vlastníte. K večeru, když se chystám spát, stačí pár kroků k posteli, která je součástí stejné místnosti jako šatna. Lehátko pro hosty pak přes den slouží jako pohodlné posezení s dostatkem místa na knihu a kávu. Všechny tyhle kousky do sebe zapadají jako skládačka. A jestli mám jednu radu, tak tu: nebojte se experimentovat. I v malém bytě může vzniknout funkční a krásný prostor, který vám bude každý den dělat rad